Rostoucí počet zemí OECD usiluje o využití potenciálu mikrocertifikátů jako nástroje ke zvýšení účasti na prohlubování kvalifikace (upskilling) a rekvalifikaci (reskilling) v reakci na rychlé technologické změny a stárnutí populace. Mikrocertifikáty dokládají výsledky učení, které si účastníci osvojí po absolvování vzdělávacích aktivit, jež jsou menšího rozsahu, více zacílené a flexibilnější než tradiční programy formálního vzdělávání a odborné přípravy, přičemž teoreticky mohou být vydávány širokou škálou poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy. Tato zpráva představuje navrhovanou strategii pro další zavádění mikrocertifikátů napříč sektory vzdělávání a odborné přípravy v České republice. Doporučení představená v této zprávě, vypracovaná v rámci projektu financovaného z Nástroje pro technickou podporu (TSI) Evropské unie, vycházejí z posouzení českého kontextu, hloubkové analýzy politik a praxe v dalších zemích OECD a z rozsáhlých konzultací se zainteresovanými stranami napříč regiony České republiky.
Směrem k harmonizovanému přístupu k mikrocertifikátům v České republice
Abstract
Executive summary
V uplynulém desetiletí, tváří v tvář rychlým technologickým změnám a stárnutí obyvatelstva, země OECD zintenzivnily úsilí o rozvoj flexibilnějších forem vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozšířit možnosti lidí získávat nové dovednosti po celou dobu jejich pracovního života. V této souvislosti se značný zájem soustředí na mikrocertifikáty – certifikáty, které potvrzují, že účastníci vzdělávání dosáhli určitého rozsahu výsledků učení. V roce 2022 přijaly členské státy Evropské unie (EU) doporučení Rady s názvem „Evropský přístup k mikrocertifikátům v rámci celoživotního učení a zaměstnatelnosti“, kterým se stanovují společné zásady pro rozvoj mikrocertifikátů v celé EU. Cílem tohoto doporučení je výslovně posílit a doplnit stávající možnosti vzdělávání, zvýšit účast na celoživotním učení a přispět k dosažení ambiciózního cíle EU, aby se každoročně 60 % všech dospělých účastnilo dalšího vzdělávání.
V roce 2023 požádalo Česko Evropskou komisi o podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu (TSI) za účelem vypracování harmonizovaného národního přístupu k mikrocertifikátům napříč sektory vzdělávání a odborné přípravy v zemi. Od konce roku 2024 do léta 2026 spolupracovala OECD s českými orgány a zainteresovanými stranami, jakož i s Evropskou komisí, na vypracování strategie možných způsobů zavedení mikrocertifikátů v Česku, které jsou představeny v této zprávě.
Ačkoli je nezaměstnanost v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi OECD a Evropské unie mimořádně nízká, nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi poptávkou a nabídkou v oblasti kvalifikací představují pro českou ekonomiku stále větší výzvy. Očekává se, že tyto výzvy se ještě zintenzivní, jelikož technologický pokrok a další automatizace v mnoha odvětvích mění skladbu úkolů u zavedených profesí. Zároveň demografické změny ovlivňují i nabídku kvalifikovaných pracovníků na trhu práce, jelikož počet mladých lidí klesá a starší pracovníci odcházejí do důchodu.
Účast na vzdělávání dospělých v České republice je v rámci EU i v mezinárodním srovnání nízká, přičemž mezi nejčastěji uváděnými důvody, proč se lidé nezapojují do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, patří omezený zájem a rodinné povinnosti. V nabídce a využívání vzdělávání dospělých převládají neformální programy organizované zaměstnavateli, ačkoli většina z nich není akreditována. Modularizace odborného vzdělávání a přípravy (VET) – která by mohla podpořit budoucí nabídku mikrocertifikátů – byla sice vyzkoušena, její rozsah však zůstává omezený. Vysoké školy hrají v rámci celoživotního vzdělávání formální roli, avšak nabídka takových vzdělávacích programů je stále omezená.
V této souvislosti byl pilotní projekt zaměřený na vyzkoušení zavedení mikrocertifikátů na veřejných vysokých školách v letech 2022–2024 obecně považován za úspěšný. Kromě toho několik dalších iniciativ na systémové úrovni vytváří základy, na nichž může být vybudován budoucí systém mikrocertifikátů. Mezi ně patří Národní soustava kvalifikací (NSK), která představuje centralizovaný systém výsledků učení pro kvalifikace spojené s konkrétními odbornými profesemi, a zkušenosti získané v rámci pilotního projektu systému individuálních vzdělávacích účtů (ILA/IVÚ) určeného k financování účasti studentů na kurzech zvyšování kvalifikace, který byl dokončen v roce 2025.
Další složky, které by mohly přispět k efektivnímu systému mikrocertifikátů pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, jsou v České republice méně rozvinuté než v mnoha jiných zemích OECD. Úsilí o vypracování celostátního přístupu k hodnocení a předvídání potřeb v oblasti dovedností (SAA) se zatím nepromítlo do udržitelného celostátního systému, který by podporoval rozvoj nabídky vzdělávání a odborné přípravy relevantní pro pracovní trh. Kromě toho v České republice chybí jasný koordinační orgán ve veřejné správě, který by prosazoval opatření na podporu vzdělávání dospělých a řídil vývoj národního systému mikrocertifikátů.
Na základě analýzy českého kontextu, poznatků z mezinárodních příkladů a zpětné vazby od zainteresovaných stran získané v rámci rozsáhlé konzultace navrhuje tato zpráva strategii pro vytvoření harmonizovaného systému mikrocertifikátů v České republice vycházející z následujících osmi základních prvků:
Základní prvek 1: Začlenění mikrocertifikátů do vnitrostátních regulačních rámců
1.1 Přijmout právně zakotvený vnitrostátní rámec pro mikrocertifikáty.
1.2 Stanovit formu a náležitosti dokladu pro kurzy které mají být ukončeny mikrocertifikátem, která zajistí transparentní informování o dosažených výsledcích učení.
1.3 Stanovit minimální a maximální rozsah mikrocertifikátů, aby byla zajištěna flexibilita, a to jak z hlediska počtu kreditů, tak z hlediska časového rozsahu.
Základní prvek 2: Národní rámec pro řízení a koordinaci
2.1 Zřídit v rámci MŠMT koordinační tým pro mikrocertifikáty, který bude rovněž zodpovědný za koordinaci politiky v oblasti mikrocertifikátů s ostatními resorty.
2.2 Přijmout jasnou národní strategii a akční plán pro mikrocertifikáty a zajistit zdroje na investice do národních systémů, pilotních projektů a jejich zavádění.
2.3 Prohloubit porozumění regionálním potřebám v oblasti kvalifikací v rámci ČR jako podklad pro vývoj mikrocertifikátů.
Základní prvek 3: Další rozvoj mikrocertifikátů ve vysokoškolském vzdělávání
3.1 Usilovat o rozšíření nabídky mikrocertifikátů ve vysokoškolském vzdělávání, zejména na technických univerzitách a v neuniverzitních institucích.
3.2 Stanovit povinnost uvádět rozsah studia v kreditech ECTS a v hodinách ve vysokoškolském vzdělávání a zavést jasné postupy pro uznávání.
3.3 Požadovat doklady o souladu s potřebami trhu práce u všech mikrocertifikátů v oblasti vysokoškolského vzdělávání.
Základní prvek 4: Zavádění mikrocertifikátů v odborném vzdělávání a přípravě
4.1 Jako prioritu zahájit přípravu mikrocertifikátů na vyšších odborných školách (VOŠ).
4.2 Financovat vypracování specializované příručky pro zavádění mikrocertifikátů určené pro VOŠ.
4.3 Ve střednědobém horizontu zavést cílený program pro zapojení středních odborných škol do systému mikrocertifikátů.
Základní prvek 5: Vytváření základů pro mikrocertifikáty v oblasti vzdělávání dospělých mimo odborné vzdělávání a vysokoškolské vzdělávání
5.1 Zavést postup zajištění kvality pro soukromé poskytovatele vycházející z akreditačního procesu používaného u rekvalifikačních programů.
Základní prvek 6: Elektronická certifikace a ověřování
6.1 Dohodnout se na národní formální podobě mikrocertifikátu a na platformě pro digitální ověřování a zavést je.
Základní prvek 7: Informace, poradenství a online platforma
7.1 Vytvořit celostátní mezisektorový informační portál pro mikrocertifikáty.
7.2 Posílit infrastrukturu pro kariérní poradenství a podporu celoživotního učení ve všech regionech.
Základní prvek 8: Financování, udržitelnost a příslušné právní předpisy
8.1: Ve střednědobém horizontu zřídit národní fond pro kvalifikace, který bude představovat udržitelný zdroj financování pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci napříč všemi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy.
8.2 Ve střednědobém horizontu zvážit přijetí zákona o celoživotním učení (nebo dalším vzdělávání) s cílem posílit správu a koordinaci napříč sektory.
Related publications
-
Country note10 prosince 202410 Pages
-
21 listopadu 2024
-
21 června 2023105 Pages